Dětská výplata je v některých rodinách samozřejmostí. Kdy a jak často dávat dětem peníze? Poradíme vám vyřešit dilema o dětském kapesním.
Finanční odměna pro dítě je běžnou položkou v rozpočtu mnoha rodin. Podle naší internetové ankety se většina rodičů shoduje v tom, že kapesní dítěti je třeba dát, ale musí si ho zasloužit. Vždyť i staré přísloví říká: Bez práce nejsou koláče.
Psycholog Richard Hrabě z psychologické poradny Online psycholog vidí v pravidelném odměňování pozitivní účinky na vývoj dítěte: „Kapesní učí dítě základem hospodaření, může se využít jako motivační a výchovný prostředek, dává dítěti určitou míru svobody a tím i odpovědnosti za svůj výběr a zároveň je projevem důvěry rodičů, že dítě s penězi dokáže správně naložit.“
K kapesnímu se přiklání i analytik Home Credit Slovakia Michal Kozub, který v něm navíc vidí způsob, jak dětem ukázat skutečnou hodnotu peněz a také to, že peníze nejsou neomezené a je třeba je šetřit.
Zdravý vztah k penězům
Pokud se bojíte rizika, že peníze vaše dítě pokazí a naučí jej materialismu, váš strach je neopodstatněný. Možná křiví lidský charakter a dítě je na takové vlivy zejména během dospívání velmi citlivé, na druhou stranu jste však právě vy těmi, kteří mohou takové projevy potlačit a usměrnit vztah dítěte k penězům.
„Materiální produkty a peníze jsou součástí naší kultury a našeho světa,“ říká Richard Gróf. „Dítě by se mělo učit vytvářet si k této složce zdravý vztah, nemělo by být od ní izolováno.“
Pokud mu budete dávat příliš vysoké částky, může se stát, že se naučí spoléhat na pravidelný zdroj financí a začne jej využívat k získání přízně okolí. Podle psychologa nemusí takové dítě rozvinout jiné přiměřené interpersonální strategie pro navázání plnohodnotných vztahů. Naopak, žádné kapesné může také způsobit mírný handicap. Pokud vaše sociální situace nedovoluje dávat pravidelné kapesné, je třeba dítěti jasně vysvětlit důvod a zároveň zdůraznit, že peníze nejsou hlavní hodnotou v životě.
Základem je pravidelnost
Kapesné byste měli dítěti poskytovat pravidelně, neboť jen tehdy mu dáte možnost naučit se s financemi hospodařit. Správné návyky si dítě přenáší i do dospělosti. „Pravidelné kapesné je vždy lepší než náhodné,“ míní analytik Michal Kozub.
„Když se dítě naučí hospodařit s drobnými částkami, ví, že když dostane na začátku měsíce tolik a tolik peněz, nesmí je hned utratit, ale musí počítat s pravidelnými měsíčními výdaji.“ Pokud dítě touží po dražší věci, kterou si nemůže dovolit ze svého kapesného, rodiče by mu ji měli koupit pod podmínkou spolufinancování.
Peníze si dítě samozřejmě musí zasloužit. „Kapesní by mělo být částečně spojeno s plněním základních povinností, které rodiče od dítěte očekávají,“ tvrdí psycholog Richard Gróf. „Za výjimečnou snahu je dobré dítě odměnit a naopak za lotroviny ho adekvátně sankcionovat.“
Dávat peníze na ruku?
Výše kapesného závisí na věku dítěte. Mladším dětem postačí euro týdně, s vyšším věkem přichází i více výdajů. Analytik tvrdí, že desetiletým dětem lidé často dávají kolem deseti eur měsíčně. „Záleží i na tom, v jakém městě dítě žije a co všechno si ze svého kapesného platí,“ připomíná Michal Kozub a zároveň upozorňuje, že kapesné by nikdy nemělo být tak velké, aby si dítě mohlo koupit všechno. „Kapesní pak ztrácí svou podstatu a naučný smysl.“
Neumíte se rozhodnout, zda dávat dětem peníze na ruku, nebo jim zřídit účet a peníze posílat na něj? I zde hraje důležitou roli věk dítěte. Menším dětem je vhodnější dávat hotovost, starším se doporučuje založit dětský účet, který je navíc naučí, jak to funguje v bance.
Analytik Michal Kozub takovou možnost doporučuje: „Většina velkých bank má ve své nabídce připraveny dětské účty. Všechny se shodují v tom, že do dovršení zletilosti mají rodiče přístup k účtu a mohou sledovat pohyb peněz. K účtům jsou vydávány i platební karty, jejichž denní a týdenní limit nastavují rodiče.“
Nejštědřejší jsou Rusové
Nedávný průzkum finanční instituce Home Credit Slovakia, který se uskutečnil v Rusku, Česku a na Slovensku, poukázal na to, že nejštědřejší jsou právě obyvatelé největší země. Až 95 % Rusů dává nebo dávalo svým dětem kapesné, na Slovensku je to „jen“ 68 procent. Obyvatelé všech tří zemí se však shodují v tom, že první peníze by mělo dítě dostat, když mu je deset let.
Slováci jsou ochotni dávat deset eur měsíčně, Češi dvě stě korun (8,30 €) a Rusové až pět set rublů (12 €). „Slováci jsou v tomto ohledu pasivnější, kapesné berou jako rozmar a děti vidí jako nezodpovědné ve vztahu k penězům,“ říká Michal Kozub, ale takový přístup rozhodně nevnímá jako správný.
Mladí lidé by se podle něj po dovršení osmnáctého roku života měli umět rozumně a efektivně obracet ve světě financí. Kapesní je jednou z možností, jak se této znalosti naučit. Dalším způsobem získání poznatků je finanční vzdělávání, které analytik považuje za nutné vyučovat ve školách. „V Česku se už výuka finanční gramotnosti dostala do středních škol. Je však rozdíl mezi vědomostmi, které děti získávají ve škole a vědomostmi, které by si měly osvojit doma.“
